Ondráši, to přizemění racku v tomhle případě příliš vliv na indukci "tyristorbordelu" nemá. Hledej asymetrická propojení do vstupů s vyšší impedancí. Do profi řetězce s kompletní symetrikou a standardně stíněnými linkami se toto rušení běžně nedostává natolik, aby to bylo na první poslech patrné. Samozřejmě, jedná se o instalaci ozvučení v kulturáku - v nahrávacím studiu, kde jsou potřeba odstupy lepší, to již nemusí platit. Pokud je zde instalace nová, ujisti se, zda i mezi podružnými rozvaděči je všude síť TN-S (oddělený ochranný a nulový vodič) a pak pátrej i po krátkých spojích, které nejsou propojeny symetricky a zkusmo odpojuj. Dělali jsme cca před dvěma roky instalaci, elektrika zde byla důsledně TN-S (projektoval jsem si to sám

), samostatné přívody z RH jak pro rozvaděč jevištní, tak i pro zvukovou a projekční techniku, režie v jiném patře, než rozvodna a stejně se tam vrčení od stmívačů objevovalo. A to jen někdy a nahodile. Příčinou byl komerční DVD přehrávač. Když se na mixpultu vyjela příslušná šavle, brum se v určité chvíli, dle najetí stmívačů objevil, jinak ne. Po odpojení konektorů od přehrávače bylo ticho. Také by mne nenapadlo, že to tak významně pochytá analogová výstupní část elektroniky přehrávače. Výměnou přístroje, nebo doplněním externího HDMI De-embedderu bylo po problému.
Pokud jde o to, jak ovlivnit k lepšímu rekonstrukci, tak především ve velmi počátečních fázích příprav projektové dokumentace. Jak se jednou již rozešle potenciálním uchazečům o zakázku výkaz výměr, je již pozdě něco měnit.
Dnes je situace ještě o něco horší. Krize ve stavebnictví již pokročila do takové fáze, že většina stavebních firem podsekává nabídky pod reálné náklady, aby si jich v tendru vůbec někdo všimnul. Vedení stavební firmy chtě - nechtě, pak doufá, že něco vytříská na vícepracích, co půjde, tak nahradí levnějšími materiály, české dělníky na stavbě také zpočátku málokdo potká a seškrtí, na krev ořeže, či případně pomocí schopných právníků nezaplatí značnou část subdodávek. Rádi to nedělají, ale je to furt (pro ně) menší zlo, než propouštět vlastní zaměstnance a nebo nechat firmu zkrachovat. Samozřejmě, že to nelze delší dobu ustát a tak mnohé firmy již neexistují. Je to bohužel spirála, tento boj již několik posledních let neúprosně přitvrzuje a pro technologické zkušené fajnšmekry tu již dávno není prostor. Chceš dodávat, tak se musíš řemeslně sakra ohnout a ještě víc nejen obchodně zariskovat, jinak máš smůlu.
Jeden by řekl, že je tedy potřeba něco udělat s těmi tupými trubci na úřadech (na investičních odděleních a hlavně ve výběrových komisích, potažmo radách i zastupitelstvech), kteří tvrdošíjně vybírají zhotovitele jen a pouze na základě nejnižší nabídnuté ceny. A ještě k tomu velmi často i bez valného zájmu, co za ty "levné" ceny vlastně nakoupí a získají. Částečně je to dílem neznalosti a mylných doměnek, že vše ošetří "zázračné" technické normy. Ale mnohem větší motivací tohoto přízemního výběru je jiný fakt: Obava z napadení neúspěšnými uchazeči, "kteří přeci nabízeli ještě nižší cenu".
Současný zákon o zadávání veř. zakázek umožňuje a dokonce doporučuje vybírat ekonomicky nejvhodnější nabídku (což není totéž, jako nabídka s nějnižší cenou). Ale právě z důvodu odvolávacích řízení, které ukrajují čas na realizaci zakázky, potažmo termín ukončení stavby, na který se váže podmínka proplacení dotací, vítězí na plné čáře naprosto jednoznačná a jednoduchá alibistická soutěž o nejnižší cenu. A že je vedle poctivějších stavebních firem stále větší procento sajrajtů v podobě vychcaných a dobře placených divizí právníků, kravaťáků a jejich nohsledů, schovávajících se za různé stavební společnosti, profitujících z napadání a odvolávání těchto zadávacích řízení, není snad nutné opět dodávat.
No, co s tím? Moc toho dělat zatím nelze. Pokud se ale podaří zapojit již ve fázi zpracovávání prvotních architektonických studií a pak především v druhé fázi zajistit dostatek finančních prostředků (přesvědčit investora, zastupitelstvo...) na velmi podrobnou realizační dokumentaci do takové fáze, aby pak do sebe vše zapadalo jak stavebnice, je z velké části vyhráno. Zde je asi jediná možnost, jak přiložit v rámci svých možnosí ruku k dílu. Z podrobné a jednoznačné dokumentace se stanoví již poměrně přesná cena a také mantinely, kam až to (ne)lze ošidit. Pokud budou uchazeči o zakázku žít s vědomím (detailní dokumentace jim to i napoví, ale musí se to tak nějak i třeba neoficiálně "rozkřiknout"), že to bude přebírat někdo v oborech znalý a kdo bude vyžadovat splnění veškerých zadání i precizní práci, pak se to moc "ojebávat" nedá. Ale závěrem dodávám, že podrobná specifikace i veškerá dokumentace také není rozhodně nijak jednoduchou záležitostí. Tedy, hlavně je velmi pracná.