Zvukařina.cz

Myslím si Kamile totéž, ale když on se sám neustále staví do pozice, že jeho zesilovač je to nejlepší co zná. Buď toho zná dost málo, nebo lže a nebo je génius.

„13ks Camco Vortex6 a 4ks NXAMP 4X4 od Nexa“ jsou opravdu krásné stroje, ale HQQF je cílený někam jinam, snahou je mít ultralineární analogový zesilovač, kde zesilovače v současné třídě H ještě dlouho velkou konkurencí nebudou, na druhou stranu se honit za výkony a velikostí H zesilovačů nemá pro mne smysl, co se týče spolehlivosti a pod, tam není žádný problém, ale srovnání ultralineární analog vs třída H by mohlo být i tak pro mnohé zajímavé.

Když se podívám na naměřené hodnoty http://www.camcoaudio.com/downloads/rev ... artner.pdf pak je patrné že tato třída preferuje zcela něco jiného než se snažím u HQQF dosáhnout já, bavit se o tom co je profesionální a co nikoliv je spíše zavádějící, vzpomenu jen Kramperovu KV2, která se snaží rovněž šířku pásma rozšířit.

Řada HQQF 506 či 507 a podobné jsou opravdu pro úzkou skupinu zákazníků, nelze jejich přednosti přenášet do jiných kategorii, kde dominují a vždy budou dominovat jiné zapojení, je to jen o přednostech, které někdo požaduje, proto se například elektronky dodnes neztratily a jedna z nejlepších připravených verzí HQQF je hybridní.

Kamile, jakmile je cena modulů někde kolem 5 - 15 tis za pár, kde není ani zdroj, ani ochrany (dalších téměř 2000), ani kastle, tak srovnávací cenová kategorie hotových produktů leží někde kolem 15- 50 tis. Kč, takže to Camco řádově odpovídá té "maximální" variantě.

2 Federmann: Když je zesilovač tak ultralineární, tak bych rád viděl zejména měření THD (nejlépe s grafy) a rovněž by mě zajímal klidový proud T3 a T4. Na druhou část dotazu nemusíte odpovídat, nechcete-li, ale první bych vzhledem ke způsobu rpezentace považoval za nutnost.

Ad rychlost - to stádo MOSfetů bude mít tak nelineární a vysokou vstupní kapacitu řádu nejméně 10 - 15 nF (jelikož se budí z jendoho zdroje, bude se sčítat kapacita obou polarit, takže reálně nějakých 20 - 30 nF, při maximální amplitudě i dvoj až trojnásobek, tedy kolem 100 nF). Vy u zesilovače vyzdvihujete obrovskou šířku pásma min. 200 kHz, některá měření i při 1 MHz (avšak v podstatě o linkové úrovni). Moc by mě zajímalo, jak vybudíte jejich kapacitu,respektive jak dokáže operák, posílený jedním emitorovým sledovačem dodávat signálový proud jednotek ampér, aby celá zesilovač byl schopen takové šířky pásma....

Federmann píše:Ty odkazy co tu byly dříve, pochází ze zesilovače, který neměl na vstupu vazební kondenzátory a zdroj signálu měl na výstupu ss složku a proto, jej ochrany automaticky vypínaly, atd. to se však člověk v těch odkazech nedozví.

To by měl Federmann teda vrátit prachy tomu chlapovi, co ten bulšit koupil !!!

Nezávislý názor :
Osobně mě HQQF dizajnem spíše připomíná řídící jednotku do staré tramvaje, než moderní zesilovač. Přečuhující ostré chladiče na všechny strany, příšerná dominanta, pro mne vrchol nevkusu. „Konstruktér“ se asi snažil (?) tuto disproporci zachránit 5 mm silnými AL plechy na zbytek krabice, ale vrchní i spodní díl je kratší, než je skutečná hloubka zesilovače. Za přední a zadní stranou je asi 5 mm mezera přes celou šíři zesilovače. Tudy snadno prostrčíte stopadesátku hřebík přímo k deskám s elektronikou. Naprostá katastrofa, pro mne nepřijatelné!
-Žádné volitelné vstupy, pouze jakýsi jeden vstup typu Jack, RCA vstupy do tohoto vstupu pouze přes viklající redukci.
-Ovšem největší šok byl pro mne pohled na vnitřní provedení zesilovače. Tak zmršený a odfláknutý návrh DPS jsem snad ještě neviděl. Montáž skoro všech součástek je tak těsná, že nemají mezi sebou žádnou mezeru! Součástky jsou evidentně silou při osazování zatlačovány do DPS mezi ostatní. Elyty se do svých pozic díky tomu ani nevejdou, zůstávají ve vzduchu nad DPS, sevřené mezi ostatní. Kondíky v korekcích mají navíc zcela jinou rozteč, než je návrh DPS. Pájecí body a cín zasahuje pod elyty v koncovém zesilovači! Prostě hnus!!! Hlavně, že má pan Fedrmann na svých stránkách poučení o návrhu DPS v programu Eagle. Fuj, hanba!!!
-Na desce „inteligentní řízení napájení“spálené 2ks asi 5W drátových odporů. Drát asi vydržel, ale tělísko rezistorů je zcela holé, je vidět holý, očouzený drát. Na tento zázrak bych svoje bedny v žádném případě nepřipojoval!
-Osazení (pouze letmo a důležité pozice): v korekcích OZ BB OPA134, SMD provedení, koncové tranzistory MOSFET IRFP240/9240, 5 párů na kanál. U korekcí nezapájený, skrz prokov čumící jakýsi drátek, DPS opravován, zřejmě prototyp. Šasi spojené s ochranným kolíkem, signálová zem spojena se šasím přes kondík. Chladiče během provozu zcela studené.

Poslechový test:
Křeček hrdinně zapojil své bedny VMA-I k HQQF. Má můj obdiv za odvahu.

Připojení na napájení, kontrola bez signálu: slyšitelný brum (50 Hz) ze střeďáků, P kanál brum výrazně větší. Vzhledem k vnitřnímu provedení se tomu vůbec nedivím.
Zvuk – běžný integráč, OZ nelze neslyšet. Špatná kontrola basů daná konstrukcí celého toho krámu, basy hučí. Utopené, jakoby žádné středy. Výraznější výšky než zbytek, bez kontroly na osciloskopu vzhledem k provedení si netroufnu hodnotit. I při korekcích na nule se zdá, že má HQQF zapnutý loudness. Celkově nevyvážená reprodukce, bez většího detailu.
Zvuk o několik tříd horší, než ten den testované sestavy (DPA, DispreII, HYPA300).

Závěr:
Kdyby podobný zesilovač vyrobil 12-ti letý klučina jako své první dílko na poli elektroniky, tak ho pochválím se slovy: „máš to hezký. Užitečnější, než se flákat na ulici. Je tam ale spousta míst ke zlepšení, přihlas se do kroužku mladých pionýrů – elektroniků.“
Ovšem vzhledem k tomu, jakým způsobem pan Fedrmann ten svůj zázrak prezentuje a pokud je pravda, že o HQQF píše jako o nejlepším (?) zesilovači a pokud to skutečně v této podobě prodává jako stavebnici (?), tak to mi hlava opravdu nebere. Ten chlap si musí z nás Všech dělat ohromnou prču, jinak si to neumím vysvětlit.

Napsal jsem to tak, jak to vidím a slyším já. Pro mne to byl šok, že vůbec něčím takovým ztrácíme čas.

pramen :
http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.ph ... c&start=30

Návštěvník píše:

Federmann píše:Ty odkazy co tu byly dříve, pochází ze zesilovače, který neměl na vstupu vazební kondenzátory a zdroj signálu měl na výstupu ss složku a proto, jej ochrany automaticky vypínaly, atd. to se však člověk v těch odkazech nedozví.

To by měl Federmann teda vrátit prachy tomu chlapovi, co ten bulšit koupil !!!

Ještě že tu máme ty anonymy, někdo si koupí hotový modul, zapojí jej jako ss zesilovač, blbě jej připojí ke zdroji ss signálu a na vině je stvořitel modulu, který šlape přesně jak má, namísto toho kdo do něj pere ss signál, jako kdybych si koupil automobil, nenafoukal či vypustil gumy, rozsekal ráfky a na vině byl výrobce motoru, že to tak blbě jelo, dále to nemá cenu ani komentovat

AD: sledge

Slušná bedna vychází na cca 10tis a více s jedním či dvěma transformátory, 1 x či 2 x filtr, řízení napájení, případně něco dalšího a je problém se dostat pod 25-30tis, takže tam to někde začíná, monoblok vyjde levněji, ale zase jsou dva, takže nakonec dráž.

Klidový proud podle osazení cca 10mA/1pár HEXFETů, tedy 50mA a to jak I tak I´ (T1, T4)

Ta kapacita je však mnohem složitější a zajímavější 50mA stačí hravě ubudit 100V rozkmit ještě na 100kHz, D je výstup 5párového modulu do 4Ω, proudy na R1 a R2 jsou proudy do Gate všech HEXFETů R1 do N vodivosti a na R2 do P vodivosti, šířka pásma je na druhém grafu.

Ještě k původní otázce - pokud by se nemělo jednat o nějakou stavebnici ale o ověřené konstrukce modulů které využívají různí výrobci aktivních beden tak bych doporučoval něco z tohohle:
http://www.icepower.bang-olufsen.com/en ... s/speaker/
http://www.powersoft-audio.com/en/produ ... dules.html
http://digiamps.com/products.htm
třeba ten bang-olufsen je v TT řadách RCF
samozřejmě jsou určitě i jiní výrobci

Dopad vstupní kapacity BJT je mnohem horší, jak dopad u MOS tranzistorů, navíc BJT má náboj rozptýlen v prostoru báze a nejde jej odčerpat tak rychle jako u MOS tranzistorů, z tohoto hlediska je srovnání BJT vs. MOS nesrovnatelné, MOS je rychlejší a lineárnější o dopadu teplotního součinitele ani nemluvě.

Čím to, že se mi ta simulace nezdá, zejména v okolí průchodu nulou, kdy je potřeba nabít asi tak 10 nF mžikově asi o 4 V jinak. Doba ze jávislá na klidovém proudu tranzistorů, nicméně 50 mA dokáže tuto kapacitu (kdyby byla lineární) nabít za 0,8 us. Během této doby by se například výstupní napětí změnilo z -2 na +2 volty. Komplikované to je zejména s ohledem na zpětnou vazbu a zpoždění celého obvodu, aby to nekmitalo.

Tato extrémní nelinearita se však na signálovém proudu budiče nijak výrazně neukazuje. Čím to?

Trochu se mýlíte, je třeba si uvědomit, že tranzistory jsou i při malém klidovém proudu přiotevřeny a kapacity jsou nabity, nepatrné další nabití jedné polarity způsobí velmi rychlé otvírání tranzistoru, ale přitom se na druhé polaritě sníží napětí a tím i náboj jen nepatrně. Dalším zásadním faktem zůstává využití tranzistorů do proudu maximálně cca 4A, kde je kapacita CGE výrazně menší a její průběh je relativně velmi lineární. Z pohledu gate se kapacita CGE nechová tak jak je uvedeno v katalogu, za emitorem následuje zátěž, která je buzená emitorovým proudem a nárůst UGE je nepatrný, závislý na parametrech tranzistoru, nikoliv zcela otevřen zcela zavřen.

Vězte, že od řady QQF k řadě HQQF uběhl dlouhý čas a posun byl hlavně v oblasti dokonalosti využívání prvků, v dokonalosti nalezení optimálního pracovního bodu, právě RDS, CGE a dalším parametrům bylo věnováno několik dlouhých let a posun od konkurence byl o to významnější.

Když se podíváte do reálného provozu, pak zjistíte, že hudba potřebuje maximální výkon tak do cca 500Hz, následně klesá zastoupení harmonických se sklonem 6dB/okt, uvedl jsem-li rozkmit 100V pak pro 5kHz to bude již jenom 10V a pro 50kHz zesilovači stačí 1V! a já vám deklaruji, že zvládne i zde 100V. Jeden s extrémních zesilovačů HQQF pracuje několik let při trvalém výkonu 1kW a při 100kHz, jen s upraveným boucherotem, na měděných hranolech chlazen vodou, ale 1kW z 5párů je sice za hranicí mého doporučení, ale šlape nonstop jako hodinky.


Využívám jenom tu kratičkou lineární oblast do 6V UGE. Jinak je HQQF po všech stránkách extrémně předimenzován.

Ještě přidám průběh napětí UGE, které je na rozdíl od BJT tranzistorů na frekvenci nezávislé, s frekvencí pouze roste proud IG, který je nutný k nabíjení vstupních kapacit MOS tranzistorů. Jen připomenu, že jde o poměry při 100V rozkmitu na zátěži 4Ω a frekvenci 100kHz, při 1kHz se jen vstupní - nabíjecí proudy 100kráte zmenší.

Nejde o nějaké náhodné sestavení prvků, ale o desetitisíce hodin práce, Topologie Federmann si zakládá ne ani tak na obvodovém řešení, které je často nové, ale hlavně na pracovních bodech a využití oblastí, které většinou konkurence vůbec neřeší, vůbec nezná a tím je nemůže ani nikdy ke svému prospěchu využít. Jediné jak často reaguje jsou invektivy, které většinou pochází z nedostatečných znalostí obvodových poměrů a možností a přitom se často stačí zeptat.

To, že zde MOSFETy pracují v lineárním režimu a nespínají, je snad celkem jasné. Kupodivu tak pracují u všech AB/H zesilovačů. Ta plochá část charakteristiky nad oněch 6 V je dána rychlým poklesem napětí Uds v okamžiku spínání, takže tam se vysloveně nedostane ani "u konkurence", jak tvrdíte.

Máte ale pravdu v tom, že ty MOSFETy kolem nuly stačí vybít jen pod prahové napětí, nikoliv nutně zcela, tam jsem se vyjádřil chybně. Stejně tam však zbývá nemalý tělocvik kolem uzavírání a otevírání tranzistorů, který spolu se zpožděním průchodu signálu od OZ až ke gejtům a celkovou zpětnou vazbou vždy znamená nějaký ten tělocvik, kterého je vaše dalo by se říci elementární zapojení prosté. Ta simulace zkrátka působí až příliš lineárně, nebo chcete-li linearizovaně.

Stále jste mi však neodpověděl na to měření zkreslení. Pokud to má být tak ultralineární, tak bych očekával, že vycházíte z něčeho "hmatatelného". Rovněž by mě zajímalo, v čem je ten zesilovač tak unikátní v tom, že jej nikdo kromě Vás nedokáže kloudně změřit - vypadá to totiž tak, že každé měření, které někdo provedl, bylo špatně...proč, když u jiných výrobků s tím tolik problémů nebývá. Otázkou pak je, když je jeho měření tak obtížné, zda je stejně obtížné jej správně poslouchat

2 sledge
Tá debata je zbytočná, nič než simulácie s nereálnymi modelmi a nezmyselné tvrdenia bez jediného reálneho dôkazu sa neobjavia, hlavne nie odpovede na konkrétnu otázku, napr. ako vyzerá meraný výstup (oscilogram, spektrum skreslenia ) tak -3dB pod plným výkonom do 4ohm na 20kHz, rovnako pri malých výkonoch (podľa známych meraní , http://www.valachnet.cz/lvanek/hqqf_torture/ ,prechodové skreslenie viditeľné zďaleka na osciloskope voľným okom...)
Z ostatných fór bol Edison "vypoklonkovaný", debatuje len "doma " sám so sebou,so svojimi duálnymi identitami a spambootmi, prečo asi? On chce len mať za každú cenu pravdu, je predsa jediný a najmúdrejší, všetko vedel pred 50 rokmi a všetci ostaní klamú, hlavne ak sa merania jeho zázraku diametrálne odlišujú od jeho tvrdení a iným to "kupodivu" funguje..Nepomôže nič, len ignorovať.

Měření je na mých stránkách více jak dost a všechny jsou ještě lepší než simulace, OZ se běžně používá OPA132 či LT1028 nebo dokonce ještě 150krát rychlejší OZ s ještě menším šumem. Šířka pásma 5MHz není problém, celkovou ZV se to stahuje na cca 350kHz, jen pan Bunta to stále neumí pochopit, 15.6. v DS si mohl poslechnout porovnání jeho a mého zesilovače, byly tam oba dva.

Federmannův "zázrak" s "neměřitelným zkreslením" je obyčejný, podprůměrný šmejd. Na rozdíl od jeho autora, který je neobyčejný....

http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?p=166924